neděle 28. října 2012

Petrocosmea flaccida kvetoucí


                Od doby, co jsem si v létě z Německa objednal za těžké peníze tuto krasavici mi rostlina stále vytrvale kvete, což není u Petrocosmeí obvyklé. Běžnější je, že hromadně zakvetou jednou ročně, výjimečně remontují. Rod Petrocosmea patří do čeledi Gesneriaceae (podpětovité), P. flaccida roste na území čínské provincie Yunnan v nadmořských výškách až 3000 m, což jí spolu s nesehnatelnou P. oblata činí jedním z nejmrazuvzdornějších druhů rodu. I vy můžete zkusit štěstí ideálně v severní spáře či v písku zapuštěném stinném alpinkovém skleníku. Nicméně je zde na místě rostliny zálohovat, což lze nesmírně snadno za pomoci listů, podobně jako u vzdáleně příbuzných afrických fialek (Saintpaulia). Substrát volím humózní, avšak velmi propustný a vzdušný (pemza, písek, zahradní substrát…), zálivku zřídkavou, je dobré, pokud mezi zálivkami zemina vyschne. Jinak rostliny snadno při přemokření ztrácejí kořeny. Citlivost ke slunečnímu svitu není snad ani potřeba u většinově stínomilných podpětovitých připomínat.




P. flaccida v zapuštěném alpinkovém skleníku Botanické zahrady hl. m.
Prahy v Tróji. Zimuje zde bez jakéhokoli topení, nicméně je velmi důležité 
mít na paměti, že Praha, Trója především je jedno z nejteplejších míst v
Čechách, navíc skleník je prakticky po střechu zapuštěný v zemi, 
tyto faktory dělají v otázce eventuální mrazuvzdornosti dělají opravdu
mnoho. 

Příjemné setkání s Ramondiemi


               Rod Ramondia, ačkoli se nejedná o sukulentní rostliny, svou odolností k suchu mohou sukulentům směle konkurovat, vydrží až několikaletá sucha a naprostou ztrátu molekul vody ve svých buňkách, jsou totiž tzv. poikilohydrické.  Poprvé jsem se zástupcem Ramonda nathaliae setkal při zoufalém a neúspěšném hledání typové lokality netřesku Sempervivum kindingeri na severu Makedonie. Jednalo se o úžasný zážitek, takovou satisfakci za nenalezený sukulent, ačkoli rostliny již dávno nebyly v květu a byly poněkud seschlé. Zážitek odstartoval mou v současné době až chorobnou lásku k čeledi Gesneriaceae, do níž ramondie patří, v této oblasti jsem po čase našel i další velmi bohaté populace této skvostné skalničky. Další setkání v přírodě se mi poštěstilo s druhem poněkud vzácnějším, než je R. nathaliae, šlo o populaci R. serbica na území národního parku Mavrovo v Makedonii. Více snad poví fotografie. 
      
Ramonda nathaliae pod zříceninou hradu Pčinja
Ramonda nathaliae pod zříceninou Pčinja
Ramonda serbica v NP Mavrovo na horním toku řeky Radika
Ramonda serbica v NP Mavrovo na horním toku řeky Radika